THEODOR VACHLER

„Tati, viď, že nás neopustíš?“

Jaký máš vztah k tátovi?

Dobrý je to. Nahoru, dolů. Ale celkově dobrý.

Jak bys popsal jeho přednosti? V čem vyniká, v čem je dobrý?

Pro mě je dobrej v organizování věcí, všude, kde se musí něco udělat, zorganizovat, produkovat, tak on to udělá dobře. Je hodně pracovitej, což je skvělý a rád bych, abych v tom byl po něm…

Je dobrý i jako režisér?

Asi jo.

Měl jsi možnost to poznat, ne?

Mně bylo deset, jedenáct a moc si toho nepamatuju. Jen jsem tam tak pobíhal a moc jsem nevěděl, která bije.

Víme, čeho si na něm ceníš, co je naopak podle tebe jeho slabinou?

Když o něčem, o čem je přesvědčenej, že je to tak dobře, někdo řekne, že je to špatně, tak to je problém. Nebo když někdo řekne, že je lepší tohle než to jeho. Přes to nejede vlak… /smích/

Jak si vlastně vysvětluješ jeho zájem o spirituální věci?

Myslím, že ho to provází od narození, a nevím úplně, kde se to vzalo. Zřejmě nějaká touha po tom dozvědět se, co je dál, co nás přesahuje. Tak to chápu.

Jak se to odráželo nebo odráží na chodu rodiny?

My jsme  tím všichni ovlivněný v hodně velký míře a vlastně pak záleží na tom, jak moc si to individuálně každej pustí k tělu. Já mám vlastní filozofii, spiritualitu chápu, spoustě věcí věřím, rozumím jim, ale prostě nemám pocit, že bych byl ve stavu, kdy bych nepotřeboval bejt ukotvenej  tady ve svý realitě, že bych chtěl poznávat věci mimo ni. Chci bejt naopak schopnej fungovat tady, než objevovat věci, co jsou úplně někde jinde. Ne že bych proti tomu něco měl, ale já se chci zatím orientovat tady v týhle realitě.

Takže tě moc nezaskočilo, že táta přišel s nápadem natočit tenhle film…

Vůbec mě to nepřekvapuje. Jak jsem říkal, když mi bylo deset, jedenáct, tak já jsem moc nevěděl. Ale pak zpětně mi to dávalo úplně perfektní smysl, že někdo jako táta udělá takovej film.

Máš ty osobně nějaký zásadní zážitek, který zacvičil s tvojí psychikou, s duší, a to tak, že ovlivnil tvůj život?

Asi nejvíc ovlivnilo můj život v tomhle smyslu, když jsem byl s kámošema a mega jsem se přehulil a chytil jsem úplně totální schízy a byl to fakt blbej stav. Prostě s tím hulením člověk nikdy neví. A celkově mi to pochroumalo realitu, bych řek. A vlastně od těch šestnácti, kdy se to stalo, se snažím tu realitu pospojovat zpátky dohromady. Proto, jak jsem říkal, spiritualita, ta vyšší, je pro mě zatím trošku mimo. Zatím si to musím srovnat tady.

Když se budeme bavit o změněných stavech vědomí, myslíš si, že by to měli lidi aspoň jednou v životě zažít?

Měli by to zažít ty lidi, co si tím chtějí projít nebo po tom nějakým způsobem touží. To, co se v tomhle světě děje, je dost na nic, myslím celkově.  Po celým světě se dějou hrozný věci, zbytečný násilí. Takže nějaký to uvědomění, myslím, stojí za to.

Bojíš se smrti?

Těžko říct. Nemůžu říct, že se bojím smrti, protože jsem nebyl ještě v situaci, kdy bych byl smrti reálně blízko. Ale myslím si, že kdybych se dostal do tý situace, že bych mohl umřít, tak v tom určitě strach bude. To si myslím, že by měl každej.

A co strach ze života?

Určitě mám velkej strach z toho, aby všechno, co dělám, dopadlo správně, abych věci, který dělám, nepromarnil. Tohle všechno je obklopený strachem. Těch strachů mám spoustu.

Jaká je pro tebe představa štěstí?

Těžko se hledá. Alespoň pro mě. Já mám šťastný momenty,  když vystupuju jako muzikant. Takže to je pro mě moment štěstí a tam ho cítím asi nejvíc. Nezažil jsem asi víc.

A jak se ti líbí hudba, co dělala k filmu tvoje sestra Valerie?

Super! Je to super a jsem z toho sám překvapenej, že to takhle zvládla. A myslím, že to tam i skvěle sedí. Takže za mě super.

O čem podle tebe ten film je?

Těžká otázka, Podle mě si to každý musí přebrat sám. Je tam toho tolik… Nemůžu říct, že to je jenom o lásce, jenom o nějakým poznání hlubším. Podle mě to je prostě o tom, co všechno náš svět může bejt.

Co je pro tebe smysl života?

Absolutně nevím, co je můj smysl života. Jediný co mě napadá, co mi dává smysl, je dělat hudbu. Od toho tady jsem.

A co je pro tebe největší tajemství života?

Asi celej život jako takovej. Nevím, proč tady jsme. Jaký je účel náš, jaký je účel mojí existence. Vůbec nevím.

Která scéna se ti vybaví z filmu jako první?

Z kostela, když jsme tam byli u sochy Ježíše. Je možný, že mě osobně dost zajímá, co se po smrti reálně děje… Je spousta svědectví lidí, co viděli ze zážitků blízkých smrti, kde popisují, že viděli nějaký světlo, jiný lidi zase, jak se dostali na nějaký úplně šílený místa. Vůbec nevím, co se po smrti bude dít a to mě zajímá.

Chtěl bys bejt bohatej?

Určitě bych chtěl bejt bohatej.

Proč? Co pro tebe znamená majetek, peníze, bohatství?

Mít peníze znamená nejen to materiálno, ale je za tím vidět I nějaká konkrétní práce, nějakej úspěch. Takže to je jenom takový zhmotnění toho, co člověk dokázal. A je to i zabezpečení lidí okolo sebe a   člověk pak může pomáhat. A co si budem nalhávat, rád bych řídil někdy Bugatti nebo něco takovýho (smích).

Jakou roli ve tvém životě hraje humor?

Jo, je důležitej. Neříkám, že můj humor je nejlepší, ale humor v životě je super. Bez toho je to hrozná nuda.

Je důležitý ho používat v tvorbě, ve filmu?

Jak kde. Nic by se podle mě nemělo brát na sto procent vážně. To pro mě pak ztrácí úplně veškerý kouzlo, už mě to vlastně ani nezajímá. Měl by tam bejt nějakej balanc. Mělo by se to držet v rovině, aby člověk pochopil, o co vůbec jde.

Věříš v Boha?

Je to zvláštní, ale častokrát se modlím k Bohu. Občas zajdu do kostela a nevím vlastně, proč to dělám. Nevím, jestli je Bůh, ale věřím tomu, že nad náma něco určitě je. Určitě nejsme to nejvyšší.

Čím je pro tebe tahle realita?

Místem, kde se momentálně nacházím a snažím se v ní zorientovat.

Co bys řekl lidem, co zvažujou, jestli na ten film jít?

Asi aby to zkusili. Je to něco jinýho. Není to žádný Rychle a zběsile, nejsou to Transformers, ale je to úplně něco jinýho. A myslím, že by za to stálo zkusit na ten film jít.

V čem je to podle tebe něco úplně jinýho?

Asi celkově tou myšlenkou, tím nápadem. Mix hranýho filmu, dokumentu a animace. Zajímavý.

Podobně jako sestra komponuješ, skládáš hudbu, jsi podepsaný pod seriálem na Netflixu například. Jak se vůbec skládá hudba k seriálu?

Tak já jsem dělal hudbu ke dvěma docu-seriálům (Top Secret UFO Projects: Declassified, Top Secrets and Mysteries), teď mě čeká možná třetí, pokud to dobře dopadne. Vždycky jde o to dát tomu nějakej svůj pocit a ten propojit s hudbou a obrazem. To si myslím, že už mám nějakým způsobem zmáklý ve svý vlastní hudbě. Takže dělám něco podobnýho, co normálně v hudbě dělám a ta moje zkušenost mi hodně pomáhá. Když to jde z vás, tak pak vznikne něco, co je, doufám, upřímný.

Ty už jsi viděl ten film v různých fázích dokončování. Působil na tebe pořád stejně nebo pokaždý jinak?

Viděl jsem ho několikrát, protože mě zajímá, co táta dělá, zajímá mě na tom ten posun, ten pokrok, a navíc mám pocit, že pokaždý, když to vidím, tak je to o stupeň výš. Už jenom ve filmových efektech, co tam jsou. I když jsem ho viděl třeba osmkrát, tak mám pocit, že mi to ukazuje, že ten život není tak nudnej, jak se může zdát a že vždycky záleží na tom, jak se člověk rozhoduje. Vždycky je tam něco novýho.

Díky za rozhovor.